Nezařazené

Co dokázal malý koronavirus

Obvykle si ještě vzpomeneme, jak jsme žili dejme tomu před třemi a více lety. A pokud na ty časy zavzpomínáme, můžeme sice konstatovat, že to ani tehdy nemuselo být právě idylické, ale přesto to bylo docela jiné a určitě o mnoho lepší než v době, jež poté následovala. Žili jsme si to, čemu se říkalo normální život, měli jsme tu už po dlouhou řadu let svobodu, demokracii i relativní blahobyt, a po prožitých desítkách let socialistické totality jsme si ani nedokázali představit, že by nám to mohl někdo jenom tak pomalu ze dne na den vzít.

dítě s respirátorem

Ale stalo se. V jednu chvíli jsme žili normální životy, aby pak v rekordně krátké době bylo všechno jinak. Objevila se znepokojivá videa odkudsi z Asie, pak se začalo šuškat cosi o nové nemoci šířící se po světě, a nakonec se to dostalo až k nám. Nejprve tu byli jednotlivci nakažení koronavirem zřejmě kdesi na lyžovačce v Itálii, a nakonec jsme tu měli den co den i tisíce nově nakažených. A to ještě kdo ví, o kolika lidech jsme se tehdy ani nedozvěděli. A všichni víme, kam až ona statistická čísla nakonec naši zemi (a nejen tu) zavedla. Kolik lidí nemohlo kvůli koronaviru normálně pracovat a žít, kolik jsme si toho jenom museli odepřít, dokud světu nezavládl zprvu sice obávaný, ale později jako ‚chcípáček‘ označovaný omikron!

muž v respirátoru

Museli jsme tak oželet v nejlepším případě dva roky dovolených. Ale mnozí z nás toho obětovali ještě daleko víc. A i když tu máme v dnešní době docela volnost, i když se letos kdekdo dostal i a zahraniční dovolenou a užili jsme si to, pořád ještě tu ten koronavirus je. Sice momentálně poměrně neškodný, ale kdo ví, jak to s ním bude dál.

A dokud to nevíme a nemůžeme konstatovat, že se obávaná infekce změnila v banalitu, je potřeba mít se na pozoru. Nechat se očkovat, v případě potřeby se chránit a v případě podezření nebo jiných žádoucích situacích používat antigenní testy z nosu. Protože se my lidé potřebujeme chránit. I když jsou totiž viry nepatrné, mají nad námi lidmi přesilu. A jen tak se to nezmění.